Co chystám

Dějiny obcí bývají jedněmi z nejpopulárnějších knih o historii vůbec. Pokud lidi něco skutečně zajímá, bývá to minulost místa, ve kterém žijí. Jestliže někde žijeme skoro celý život (a Češi to tak většinou mají), vytvoříme si k danému místu citovou vazbu a začne nás více zajímat, jak toto místo vypadalo před mnoha a mnoha lety, jak se chovali naši předci (nebo předci našich sousedů), jak uvažovali a co dělali, zkrátka jak se jim tehdy žilo.

Dějiny obcí bývají hojně čtené, ale ve většině případů bývají špatně napsané. Bývá těžké se jimi prokousat a téměř nemožné si z nich cokoliv odnést. Často to bývají jen výpisy z kronik a úředních dokumentů, chronologicky poskládané vedle sebe, takže to vypadá asi takto: „1841 řádil v obci X dobytčí mor. 1842 byl postaven kostel. 1843 se vylil potok z břehů. 1844 se novým starostou stal YZ.“ Takovýto výklad čtenáři nic nedá a nijak nepřispěje k poznání naší minulosti. Jediné, co může čtenáře zaujmout, je příběh. Proto je důležité dějiny obce rozčlenit do různých období, a ty pak rozčlenit dále do tématických okruhů a malých příběhů. Zvlášť jim povědět o dobytčím moru, zvláště jim vylíčit příběh stavění kostela, zvláště se jim zmínit o záplavách. Prostě rozkouskovat výklad do logických celků, které pak dohromady vytvoří celkový obraz minulosti obce.

Dalším obecně rozšířeným problémem bývá, že autoři dějin obcí většinou nezasazují lokální dějiny do obecného historického kontextu. To, co se děje v nějaké vesničce, bývá často ovlivňováno tím, co se děje v jejím okolí, tím, jaká je celková atmosféra ve společnosti, jaký panuje režim. Politický život obce pak také ovlivňuje, jak moc je centralizovaná státní správa, a jaké pravomoci obcím ponechává. Přestože se spousta lidí o politiku nezajímá a chce za každého režimu žít své „normální životy“ se všemi svými osobními, rodinnými, a přátelskými vztahy, politika jejich životy přesto aspoň nepřímo ovlivňuje. Jinak vypadal život v posledních letech starého Rakouska, jinak za první republiky a úplně jinak třeba v prvních letech komunistického režimu.

S vědomím těchto a mnoha jiných problémů, bych se rád vrhnul na zpracovávání dějin místa, ve kterém žiji – na dějiny Vrahovic. Přes léto bych chtěl občas zajít do archivu a sesbírat nějaké materiály a po prostudování a zhodnocení bych je chtěl začít zpracovávat. Uvědomuji si, že okruh lidí, které to bude zajímat, bude velmi omezený, ale na druhou stranu si říkám, že bych to měl zpracovat už jen proto, že to nikdo jiný namísto mě neudělá.